Generál Pezl, senátor Růžička, ředitelka Kalhousová a arciopat Siostrzonek jsou letošními Čestnými občany Prahy 6

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář v Břevnovském klášteře předal výjimečným osobnostem kulturního a společenského života Prahy 6 Čestná občanství, Ceny městské části a Cenu zahraniční osobnosti. 

• Datum publikace: 10.09.2019

Čestné občanství je udělováno jako projev úcty a ocenění za hrdinství, osobní statečnost, celoživotní zásluhy a mimořádné umělecké výkony. Letošní předávání cen bylo úzce spjato s chloubami Prahy 6. Slavnostním večerem provázela herečka Dejvického divadla Zdeňka Žádníková Volencová, v rámci programu vystoupil folklórní soubor Rosénka i orchestr divadla Semafor v čele s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou. Dobročinná dražba loutky Hurvínka, která byla součástí slavnostního večera, vydělala ve prospěch Nadačního fondu Šestý smysl 37 tisíc korun. Výtěžek aukce jde na podporu znevýhodněných dětí vybraných ve spolupráci se sociálním odborem naší městské části. 

Čestná občanství Praha 6 uděluje u příležitosti Dne Prahy 6, kterým je od roku 2002 určeno 4. září. Jde o připomínku zákona z roku 1920, kdy se podpisem prezidenta T. G. Masaryka připojilo sedm z devíti katastrálních území dnešní Prahy 6 k hlavnímu městu. O udělení Čestných občanství rozhodují každoročně zastupitelé městské části.

Titul Čestný občan Prahy 6 převzali:

ARMÁDNÍ GENERÁL KAREL PEZL, jako projev úcty za přínos demokratizaci, modernizaci a profesionalizaci armády po roce 1989 a celoživotní sdílení demokratických hodnot. Pezl působil od 1. 5. 1991 do konce roku 1992 na postu náčelníka Generálního štábu Československé armády a do 30. 6. 1993 jako první náčelník Generálního štábu Armády České republiky. V těchto letech se rozhodným způsobem podílel na přípravě a hladkém zvládnutí dělení federální armády na dva samostatné celky. Generál Pezl je také držitelem Řádu Bílého lva. 14. září oslaví 92. narozeniny. Ocenění převzala dcera Helena Břehovská.

SENÁTOR JIŘÍ RŮŽIČKA, za celoživotní jedinečný přístup a přínos problematice středoškolského vzdělávání, vybudování prestižního gymnázia a úsilí o modernizaci vzdělávacího systému. Jiří Růžička vedl Gymnázium Jana Keplera od roku 1990, kde se zaměřil především na koncepci středoškolského vzdělávání a oblast zážitkové pedagogiky. Jako jeden ze zakládajících členů Asociace ředitelů gymnázií a ve spolupráci s Prázdninovou školou Lipnice stál u zrodu projektu kurzů pro nastupující středoškoláky “Hnutí GO!”, které dnes fungují na skoro všech středních školách. Jiří Růžička je zastupitelem MČ Praha 6, senátorem za Prahu 6 a od loňského roku je 1. místopředsedou Senátu PČR.

EVA KALHOUSOVÁ, ŘEDITELKA DOMOVA SENIORŮ ELIŠKY PURKYŇOVÉ, za celoživotní úsilí, nadšení a obětavou péči o občany. Eva Kalhousová vede Domov seniorů od roku 2002. Iniciovala výstavbu nového objektu Eliška, činnost domova se za jejího vedení rozšířila o spolupráci se školami i zdravotnickými a sociálními zařízeními v šesté městské části, jak v oblasti dobrovolnické, tak kulturní. Spolupořádá v Břevnovském klášteře cyklus koncertů Břevnovská hudební setkání.

PETR PROKOP SIOSTRZONEK, ARCIOPAT BŘEVNOVSKÉHO KLÁŠTERA za duchovní a pastorační činnost a zásluhy o znovuobnovení a povznesení břevnovského kláštera. Opat Anastáz Opasek Siostrzonka po listopadu 1989 jmenoval převorem břevnovského kláštera a pověřil jednáním o návrat tohoto majetku zpět do vlastnictví řádu sv. Benedikta. O deset let později se Siostrzonek stal převorem-administrátorem Benediktinského arciopatství v Břevnově a o 18 let později byl zvolen arciopatem.

Cenu městské části převzali:

MUDR. JIŘÍ MALÝ, DLOUHOLETÝ PRIMÁŘ A ŘEDITEL LDN CHITTUSSIHO, za celoživotní nasazení a osobní profesionální přístup při péči o občany. Během více než 30 let se mu podařilo vybudovat zařízení se zdravotní péčí na výborné úrovni.

EDUARD STEHLÍK, PLUKOVNÍK GENERÁLNÍHO ŠTÁBU, za profesionální činnost v oblasti vojenské historie a zásluhy o řešení otázky péče o válečné veterány. Stehlík v letech 2006 – 2008 spolupracoval s Českou televizí na publicistickém pořadu Historický magazín, působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka a roku 2014 se stal ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany. Je autorem nebo spoluautorem dvou desítek monografií, desítek článků a odborných studií a výstav. Největší ohlas měla výstava „Atentát – Operace Anthropoid 1941–1942“, která byla kromě Prahy představena veřejnosti i v Miláně, Berlíně a Bratislavě.

Cenu městské části pro zahraniční osobnost převzal:

TERJE ENGLUND, za zdokumentování historie rezidence norského velvyslanectví v Praze 6 a umístění kamenů zmizelých na památku pohnutého osudu původních majitelů vily.
Englund pracuje od roku 2015 jako poradce pro komunikaci a obchodní záležitosti na Norském velvyslanectví v Praze, kde žije od roku 1993. Je autorem anglicky psaného bestselleru The Czechs in a Nutshell, kulturně-historického průvodce pro cizince. V roce 2010 mu vyšla investigativní kniha Špion, který přišel pozdě, kde byla poprvé zmapována špionáž československé StB v Norsku během studené války. Je editorem dokumentárního díla Ráno jsme hráli kvartet o nástupu totalitní moci v Československu. Englund přeložil několik děl Václava Havla, Viktora Fischla, Pavla Kohouta a Miroslava Holuba do norštiny. Terje Englud také zmapoval pohnutý příběh současné rezidence norského velvyslance v ulici Na Zátorce 20 v Praze 6. Vilu si před 90 lety nechali postavit manželé Ema a Artur Melicharovi, kteří kvůli židovskému původu zahynuli v koncentračním táboře. Dům zabrali nejprve nacisté, po roce 1945 jej obýval předseda komunistické vlády Zdeněk Fierlinger. Od poloviny 60. let vila přešla pod Správu služeb diplomatického sboru, která ji pronajala velvyslanci Norského království. V roce 1991 soud rozhodl o navrácení majetku potomkům Melicharových. Od roku 2005 je vila majetkem Norského království. Jako čest a vzpomínku na tragický osud majitelů vily nechalo v letošním roce Norské velvyslanectví před rezidenci umístit dva kameny zmizelých (Stolpersteine).