Kampaň JEZDÍM JAKO ČLOVĚK ke zlepšení ohleduplnosti cyklistů, motoristů a chodců

• Datum publikace: 26.09.2018

Kampaň vzdělává veřejnost v pravidlech jízdy na kole a dalších pravidel silničního provozu a apelovat na vzájemnou ohleduplnost na pražských silnicích, chodnících i cyklostezkách. V ulicích, v médiích a na dalších místech je k vidění do konce října tohoto roku.

Rozdělena je na dvě části - 1) Může jet cyklista po přechodu pro chodce? a 2) Smí jet cyklista po chodníku?

MŮŽE JET CYKLISTA PO PŘECHODU PRO CHODCE?

Mnoho lidí z řad cyklistů i necyklistů je přesvědčeno o tom, že cyklista nesmí jet na kole po přechodu pro chodce. Podle obecného mínění by v případě, že vedle přechodu není vyznačen speciální přejezd pro cyklisty, měl cyklista z kola sesednout a komunikaci překonat jako pěší. Skutečnost je ale trochu jiná.

• Na kole po přechodu jen velmi opatrně

„Navzdory obecně vžité představě pravidla provozu na pozemních komunikacích cyklistům jízdu na kole po přechodu pro chodce výslovně nezakazují. Zároveň cyklistům ani nestanovují povinnost z kola sesednout a přes přechod ho vést,“ uvádí David Horatius, specialista z odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, který nedávno spustil osvětovou kampaň Jezdím jako člověk na zvýšení vzájemné ohleduplnosti všech účastníků provozu. Výjimkou jsou situace, kdy je u přechodu umístěna příkazová značka „Cyklisto, sesedni z kola“.

Zákon pohlíží na cyklisty jedoucí na kole jako na řidiče, a tak pro ně na přechodu pro chodce platí stejné základní pravidlo: nesmí ohrozit ani omezit chodce, který přechází po přechodu nebo který se zjevně chystá po něm přejít.

Zmíněné pravidlo platí i tehdy, kdy se cyklista, stejně jako motoristé, blíží k přechodu pro chodce po silnici, chce ho přejet a pokračovat v jízdě ve svém jízdním pruhu, tak i v případě, kdy po něm chce spolu s chodci překročit pozemní komunikaci.

• Pozor na přednost v jízdě

Ačkoliv obecně může cyklista přechod pro chodce překonat i bez toho, aby musel sesednout z kola, je nutné si uvědomit jednu důležitou věc: v dané situaci nemá cyklista stejnou přednost jako chodec. „Cyklista jedoucí na kole je z pohledu zákona vnímán jako řidič, rovnoprávný s řidičem motorového vozidla. Jelikož při přejíždění přechodu pro chodce vjíždí do vozovky z místa mimo pozemní komunikaci, musí dát na přechodu bez světelné signalizace přednost v jízdě ostatním řidičům,“ vysvětluje David Horatius.

Jízdu na kole po přechodu bez semaforu lze tedy obecně doporučit pouze v případě, kdy je daný úsek komunikace přehledný a kdy se k přechodu neblíží žádné jiné vozidlo. Současně je třeba jet po přechodu velmi opatrně a ohleduplně vůči chodcům. Ideální je po přechodu přejíždět pouze ve chvíli, kdy na něm nejsou žádní pěší a kdy je přechod dostatečně široký na to, aby jej cyklista mohl překonat s úměrným odstupem od ostatních osob.

• Sesednout z kola může být často výhodnější

V místech s hustým silničním provozem může být pro cyklisty výhodnější, pokud z kola sesednou a přes přechod jej převedou jako chodci. V té chvíli totiž přestávají být řidičem, a tak pro ně platí stejná přednost jako pro pěší.

Překonávání přechodu pro chodce jako pěší je zároveň i bezpečnější. Cyklista neriskuje, že se kvůli nedání přednosti jinému řidiči stane viníkem dopravní nehody, a jeho chování je pro motoristy lépe předvídatelné. Minimální je i riziko případné kolize s chodci.

• A jak je to na přejezdu pro cyklisty?

Vedle řady přechodů pro chodce jsou ve vozovce vyznačeny i samostatné přejezdy pro cyklisty. Ty jsou vyhrazeny výlučně k pohybu cyklistů, a chodci by se v nich tedy neměli pohybovat. Současně platí, že pokud je přejezd ve vozovce vyznačen, cyklista je povinen jej užít a v žádném případě by neměl jet po přechodu.

Přejezd pro cyklisty může jezdec na kole vždy překonat, aniž by musel sesednout z kola. „I v tomto případě je však nutné si uvědomit, že cyklista na kole zůstává řidičem, a na rozdíl od chodců na vedlejším přechodu tak před auty nemá přednost v jízdě,“ doplňuje David Horatius. To přirozeně neplatí na přejezdech se semaforem, kde se cyklista, stejně jako ostatní účastníci provozu, řídí světelnou signalizací.

SMÍ JET CYKLISTA PO CHODNÍKU?

O této otázce pražská veřejnost vášnivě debatuje již mnoho let. Chodci obvykle cyklisty na chodníku nevidí rádi, protože se jimi cítí být ohroženi. Někteří neukáznění jezdci se podle nich po chodnících řítí neúměrnou rychlostí a malým odstupem od ostatních, což je pro pěší samozřejmě nepříjemné. Cyklisté se na druhou stranu s podobným nedostatkem ohleduplnosti nejednou setkávají na silnicích ze strany řidičů motorových vozidel. V některých případech se proto nelze divit, že si pro svou jízdu raději zvolí bezpečnější chodník. Z pohledu zákona je však tato situace jasná: cyklista na chodník nepatří.

• Po chodníku na kole jen ve vyznačených úsecích

Chodníky jsou určeny výhradně k pohybu chodců a jízda na kole je po nich tedy obecně zakázaná. I z tohoto pravidla ale existuje výjimka: jsou jí úseky, ve kterých je pohyb cyklistů po chodníku výslovně povolen dodatkovou tabulkou „Stezka pro chodce s povoleným vjezdem kol“. „Jde zejména o místa, kde pro bezpečnou jízdu cyklistů nelze vyčlenit dostatečně velký prostor ve vozovce a přilehlý chodník je zároveň poměrně málo frekventovaný,“ uvádí David Horatius, specialista z odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, který nedávno spustil osvětovou kampaň Jezdím jako člověk na zvýšení vzájemné ohleduplnosti účastníků provozu.

V případě, že je průjezd na kole vyznačeným úsekem chodníku povolen, cyklisté stále musí pamatovat na to, že po něm nesmí jet stejným stylem jako po silnici. Pohybovat se po chodníku musí úměrně pomalou rychlostí, a to maximálně 20 km/hod. Rychlost musí zároveň přizpůsobit tomu, kolik chodců se na chodníku zrovna nachází. „I zde stále platí, že chodník je určen v první řadě k pohybu chodců, které cyklista v žádném případě nesmí ohrozit. A to i kdyby kvůli tomu musel úplně zastavit nebo sesednout z kola,“ vysvětluje David Horatius.

• Stejné pravidlo platí i pro děti

Do veřejného povědomí se poměrně silně vžilo přesvědčení, že po chodníku smí bez výhrad jezdit děti do 10 let. To ale není tak úplně pravda. Zákon o provozu na pozemních komunikacích sice říká, že „dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně.“ To ale neznamená, že je možnost jízdy po chodníku u dětí obecně platným pravidlem. „I pro děti platí, že mohou jet pouze po vyznačených úsecích, kde je vjezd kol výslovně povolen. V těchto úsecích však na rozdíl od vozovky mohou jet bez dozoru,“ upřesňuje David Horatius.

• Jízda ve vozovce má své výhody

Kromě toho, že je jízda na kole po chodníku v rozporu s dopravními předpisy, má pohyb po vozovce i nepopiratelné výhody.

První z nich je to, že při pohybu po silnici má cyklista přednost v jízdě ve stejných situacích jako ostatní řidiči. Při křížení vedlejší ulice tak může plynule pokračovat v jízdě po hlavní silnici. Naopak pokud by chtěl překonat vedlejší komunikaci po přechodu pro chodce, přednost v jízdě by neměl. Mají ji totiž jen pěší – cyklista by tedy musel sesednout z kola a na druhou stranu pokračovat po svých.

Druhou výhodou je delší zelená na semaforech. Na většině křižovatek se světelnou signalizací totiž zelená svítí motoristům déle než chodcům. Pokud tedy cyklista pojede po silnici spolu s auty, na průjezd křižovatkou bude mít více času a nebude se muset stresovat tím, že pár vteřin po rozsvícení zelené blikne zpět červená.

Třetím důvodem pro jízdu po silnici je rychlejší průjezd křižovatkou se světelnou signalizací s více přechody. Semafory jsou totiž zpravidla nastavené tak, aby na sebe navazovaly. To znamená, že pokud bude cyklista přejíždět přechody pro chodce na kole, dostane se na druhou stranu mnohem rychleji než pěší, pro které je signalizace nastavena, a bude tak muset na každém segmentu čekat na zelenou. Pokud ale pojede po silnici spolu s auty, semafory projede plynule.