Praha 6 udělila čestná občanství výjimečným osobnostem

4. září u příležitosti Dne Prahy 6 a jejího jubilejního stoletého výročí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář slavnostně udělil čestná občanství a také Ceny městské části Praha 6 významným osobnostem spjatým se „šestkou“.

• Datum publikace: 07.09.2020
• Katastrální území: Bubeneč
• Příloha:
  [ JPG • 954kB • 2400×1600 (8bit 3ch) ]
• Další informace: https://prahatv.eu/zpravy/praha/praha-6/13697/praha-6-udelila-cestna-obcanstvi-i-ceny-mestske-casti?fbclid=IwAR0IWYmXKuF1J3cbA49DNEVKbxlJl7HXjckby7z5NdOdKYy1m4qHd1iCCaE

Během slavnostního ceremoniálu, který se uskutečnil na zahradě Pélleovy vily, obdrželi čestné občanství sochař Stanislav Kolíbal a dále in memoriam vědec Oskar Fischer a architekt Richard Ferdinand Podzemný. Cenu městské části Praha 6 pak získal tým vědců Českého vysokého učení technického (ČVUT) a kronikář Prahy 6 Pavel Krchov.

„Sto let je bezpochyby úctyhodný kus historie. Praha 6 si v rámci hlavního města velice rychle vybudovala postavení dobrého místa pro život, a to zásluhou kvalitní samosprávy a pracovitosti svých občanů. Je pro nás velký závazek, abychom na tento odkaz navázali a také budoucím generacím přenechali Prahu 6 ve vynikajícím stavu,“ řekl na slavnostním ceremoniálu starosta Ondřej Kolář.

Sochař a výtvarník Stanislav Kolíbal získal čestné občanství městské části Praha 6 za přínos v oblasti výtvarného umění a vybudování galerie v Praze 6. Od roku 1970 nesměl vystavovat a tak se jeho ateliér na „šestce“ stal výstavní síní. Mezi nejznámější díla Stanislava Kolíbala patří např. reliéfní zeď Československého velvyslanectví v Londýně či pankrácké předmostí Nuselského mostu. Jako jeden z mála českých autorů je svými díly zastoupen v předních světových sbírkách v New Yorku i Paříži. V tuzemsku je aktuálně práce Stanislava Kolíbala k vidění v Národní galerii v Praze, až do 10. ledna 2021 zde probíhá výstava Ozvěny Kolíbalovy výstavy z 58. ročníku Mezinárodního bienále výtvarného umění v Benátkách.

In memoriam obdržel čestné občanství Prahy 6 vědec Oskar Fischer, ocenění z rukou starosty Prahy 6 na ceremoniálu převzali rodinní příbuzní Oskara Fischera. Ten patří mezi spoluobjevitele Alzheimerovy choroby – roku 1907 publikoval studii o účincích a příznacích demence. Choroba byla nicméně nazvána po Aloisi Alzheimerovi z konkurenční mnichovské neuropatologické školy, který ji popsal ve stejný rok (nicméně méně obsáhle) jako Fischer. Od roku 1910 Fischer vedl spolu s Leo Kosákem psychiatrické sanatorium ve veleslavínském zámečku v Praze 6. V roce 1941 byl zatčen gestapem a zemřel následujícího roku v ghettu Terezín. Čestné občanství Prahy 6 in memoriam bylo taktéž uděleno architektovi Richardovi Ferdinandovi Podzemnému, který je autorem Skleněného paláce v Bubenči. Tato funkcionalistická stavba, jež je dnes chráněna jako kulturní památka, byla otevřena v roce 1936 a patří mezi nejkvalitnější bytové stavby realizované před druhou světovou válkou. Jiným oceňovaným objektem v Praze, který se zrodil v nákresech architekta Podzemného, je plavecký stadion Podolí. Richard Ferdinand Podzemný zemřel v roce 1987 v Praze. Ocenění in memoriam na slavnostním ceremoniálu převzala dojatá dcera Radana Hamsíková.

Mezi oceněnými také kronikář a vědecký tým
Cenu městské části Praha 6 na slavnostním ceremoniálu získal tým vědců ČVUT, a to za přínos během pandemie COVID-19. Cenu za své kolegy převzal rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Vědci a studenti Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT pracovali na automatizaci testování vzorků COVID-19 pro Fakultní nemocnici Motol. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) rovněž vznikl postup na domácí 3D tisk ochranných masek, které dokážou zachytit viry. Z rukou starosty Ondřeje Koláře pak Cenu městské části Praha 6 převzal také Pavel Krchov, který je spoluautorem odborných publikací o dějinách Břevnova a dlouholetým vydavatelem lokálního časopisu Břevnovan. Tradice tohoto periodika sahá až do roku 1888. Vydávání časopisu bylo obnoveno v roce 1990, o což se zasloužil právě Pavel Krchov.